Akita inu – největší japonské plemeno

Akita je největší japonské plemeno, bylo vyšlechtěn pro zápasy v arénách a s postupem doby, když tento sport upadal, začalo být používáno na lov. Ačkoliv ve 30. letech minulého století byli akita inu na hranici vymření, přežití plemene zajistil vznik Společnosti pro záchranu japonských plemen.

Země původu: Japonsko

Historie plemene: Akita je největší japonské plemeno, bylo vyšlechtěn pro zápasy v arénách a s postupem doby, když tento sport upadal, začali ho být používat na lov.  Ačkoliv ve 30. Letech minulého století byli akita inu na hranici vymření, přežití plemene zajistil vznik Společnosti pro záchranu japonských plemen.

Doba vzniku: 17.století

Původní využití: lov velké zvěře, psí zápasy

Využití des: společník, služební pes, canisterapie

Průměrná délka života: 10–12 let

Hmotnost: 34–50kg

Výška v kohoutku: 60– 71 cm

Charakteristika: inteligentní, hrdý, svéhlavý, ušlechtilý pes.

Barva: rovná, hustá srst s jemnou podsadou, kterou dvakrát ročně mění, barva červeno-béžová, sezamová, žíhaná a bílá – mimo bílé s urajirem. Urajiro je světlejší srst na bocích tlamy, na lících, hrdle, hrudi, břiše, ocásku a spodku končetin.

Celkový vzhled: velký, robustní pes se silnou stavbou těla, druhotníí pohlavní znaky jsou výrazné. Má středně dlouhou tlamu a silné zuby s nůžkovitým skusem. Oči a uši jsou celkem malé. Má rovný hřbet, silný hrudník a ocas výrazně zatočený nad hřbet.

Japonská plemena se dělí podle velikost – velká (akita), střední (šika) a malá (šiba). Přestože známe mnoho středně velkých plemen, existuje pouze jedno velké – působivý, a silný akita inu.

Většinou se dají dobře ovládat, jen z některými bývá těžké pořízení. Plemeno je od přírody zdrženlivé a drží se stranou, při výcviku vám proto akita asi půjde na nervy. Kromě toho zejména samci mají sklon vrhat se do rvaček s ostatními psy mnohem častěji než příslušníci jiných plemen.

Jedná se o velmi dobrého, milého a věrného společníka, který je vhodný i k dětem. Bude vám dokonalým partnerem i věrným ochráncem. Nemá však rád samotu. Je hodně svéhlavý, proto by si jej měli pořizovat především zkušení chovatelé, kteří mají zkušenosti s výcvikem.

Akita nemá ráda hrubé zacházení, přehnaný dril a křik, při takovémto zacházení se projeví její tvrdohlavá povaha. Při správném výcviku je ale velmi učenlivým žákem, proto bývá využíván při canisterapii.

 

Výhodou je také jeho srst, která je samočistící a u Akitu se Akitu tedy nemusíte připravit na nenaleznete žádný klasický psí zápach.

Závěrem lze říct, že správně vychovaná akita je jedinečný, přátelský, spolehlivý, poslušný a na majitelovi citově závislý pes. Toto plemeno je již tisíce let společníkem člověka.