Rakovina u psa

Jaké jsou nejčastější nádory u psů? Liší se nějak predispozice k nádorovému onemocnění u jednotlivých plemen? Lze rakovinu u psa léčit?

Jaké jsou typy nádorů psa?

Nádory se obecně dělí na zhoubné (maligní) a nezhoubné (benigní). Zhoubné nádory rychle rostou, rozežírají okolní zdravou tkáň a vysílají své poslíčky do vzdálených míst (tzv. metastázy). Nezhoubné nádory neničí své okolí, nemetastazují, ale některé mohou narůst do velkých rozměrů, a mohou tak utlačovat okolní tkáně.

Zmíněné vlastnosti zhoubných nádorů neplatí pro leukémie, při kterých se ničí buňky kostní dřeně a často červené i bílé krvinky. Tento typ rakoviny se nepropaguje do okolí, ale přímo hubí krvinky.  

Jaká rakovinová onemocnění jsou u psů nejčastější?

Nejčastější nádory u psů jsou kožní nádory – ty jsou častěji nezhoubné a většinou jde o různé kožní a podkožní výrůstky. U fen je nejobvyklejším nádorem nádor mléčných žláz (zde se vyskytují zhoubné a nezhoubné v přibližném poměru 50:50). Časté jsou nádory sleziny a jater.

Jakým způsobem lze zjistit, že jde o nádor, a jak rozlišit zhoubný od nezhoubného nádoru?

Z nádoru je potřeba odebrat vzorek na tzv. histopatologické vyšetření. To probíhá tak, že se kousek tkáně (max. 5x5x5 mm) ponoří na nějaký čas do roztoku formalínu a pak se na speciálním zařízení (mikrotom) nakrájí na tenké plátky, obarví a pozoruje pod mikroskopem. Podle charakteru vzhledu tkáně a buněk patolog pozná, zda jde o nádor či zánět, zda jde o nádor maligní či benigní, jak moc je maligní a také z které tkáně (orgánu) nádor pochází.

Nádor lze vyjmout celý,  kousek z něj odebrat a poslat na vyšetření, popř. lze kousek odebrat bez odstranění nádoru (tzv. biopsie).

Co je podstatou rakoviny psa?

Rakovina je v podstatě ztráta kontroly organismu nad množením buněk. Každý orgán v těle reguluje množení svých vlastních buněk, aby se orgán/tkáň sice obnovovali, ale nikoli nadměrně. Když tyto regulační mechanismy nefungují, začne se tkáň nekontrolovaně množit a navíc buňky, které takto produkuje, nemají charakter „normálních“ buněk, ale jsou různě poškozené a pro život nefunkční.

Co způsobuje rakovinu u psa?

Neexistuje jedna příčina, která by vysvětlovala vznik každého typu nádoru. Velmi zjednodušeně lze říci, nádory vznikají v důsledku dvou spolu působících dějů: při oslabení obranyschopnosti a nadměrném (a nepřirozeném) dráždění té či oné tkáně.

Oslabení obranyschopnosti je typické pro stres, a to především dlouhodobý stres.

Nadměrné drážděním tkáně se myslí působení vnějších negativních vlivů na tkáně: sluneční záření na kůži, kouř a nečistoty na plíce, špatná strava na trávicí a vylučovací aparát.

Nádory ale mohou být vyvolány také viry a často genetickou predispozicí v rámci určitého plemene (např. bernský salašnický pes).  

Jak pokročila medicína v rámci léčby rakoviny u psů?

Ve srovnání s humánní medicínou nijak závratně. Jsou k dispozici různá cytostatika a na některých univerzitních pracovištích i ozařovací metody, ale výsledky léčby nejsou vždy ideální. Významně se zlepšily chirurgické možnosti a chirurgie zůstává hlavním pilířem léčby nádorových onemocnění.  Na rozdíl od člověka jsou psi schopni tolerovat rakovinu déle a bez jasných projevů, proto se léčba často zahajuje pozdě. Chovatelé také intervenční řešení často odkládají, a snižují tak úspěšnost následné léčby.

U jakého typu rakoviny psa je léčba nejúspěšnější?  

Chirurgicky lze dobře a úspěšně řešit velkou část nádorů, které doposud nemetastazovaly a jsou malé velikosti. Typicky jde o kožní nádory. Relativně dobře se daří řešit i nádory, kde lze vyjmout s nádorem celý orgán (slezina, ledvina, varle, děloha, vaječník, atd.).

Z nádorů, které veterinární medicína umí docela dobře řešit chemoterapií, patří lymfom (nádor mízních uzlin).

Hůře se prognosticky jeví nádory, které rostly dlouho a jsou v orgánech, které nelze celé odstranit nebo které se odstraňují velmi špatně (prostata, mozek, plíce, játra, močový měchýř, kosti, atd.). Naprosto nepříznivé jsou pak nádory s rozvinutými metastázemi do dalších orgánů.